taiwan.jpg

Kolega na Taiwanu

 

Je tomu už pár měsíců co náš kolega získal možnost studia v dalekém Taiwanu. I přes tuto vzdálenost a vlastní studium, ve kterém má naší podporu, se podílí na projektech a je součástí dění ve společnosti. A jsme rádi, že se s námi všemi podělí o své zážitky v podobě krátkých dopisů z Taiwanu. 

 

Dopis 1.

Na začátku září jsem se vydal studovat do Taiwanu, abych rozšířil své obzory, poznal novou kulturu a zlepšil se v jazycích. Když se člověk snaží pomocí strýčka googla najít, co je na Taiwanu nejlepší a proč by sem vlastně měl jet, vypadnou vám z vyhledávače většinou následující věci: Taiwan je země plná dobrého jídla, hodných lidí a krásné přírody. No řekněte, nejsou tyto věci dobrým důvodem, proč sednout na letadlo a letět jsem? My ajťáci ale víme, že je Taiwan také známým výrobcem mikročipů a celkově velkým vývozcem elektrotechniky. Na škole je tento fakt hodně znát. Hned v mé první hodině IoT, jsem se setkal s deskou Arduino a o elektronické součástky tu rozhodně nebyla nouze.  Letos se snažím dokončit své magisterské studium a škola mi s tímto velkým krokem chtěla pomoci a tak mi přidělila mé vlastní místo v jedné z laboratoří. Laboratoř je pro nás normální místnost s počítači a dalším vybavením, které sdílíme s pár ostatními studenty (viz obrázek). Tohle se mi opravdu líbí! Co bych za to dal při studium na ČVUT. Všichni tu mají jak své vlastní soukromí, tak v případě potřeby mohou společně pracovat na nějakém problému. Je tu však jedno ale …A tím je angličtina. Angličtina je tu všeobecně velkým strašákem pro většinu studentů. Pokud člověk netráví většinu dne s cizinci, anebo nestuduje zrovna jazyky, tak jeho angličtina je dobrá tak možná na čtení jednoduchých článku a trocha psaní, ale s poslechem a mluvením už je to horší. Nehážme všechny do stejného pytle, někteří se prostě bojí mluvit a jejich angličtina je opravdu dobrá, ale to na první pohled opravdu nepoznáte. Abych si tak více popovídal s lidmi z laboratoře, budu se muset nejprve naučit Čínsky. Zatím to jde dobře, už umím ty nejdůležitější slova jako: hovězí, vepřové, kuřecí, ryba, rýže, dobrý den a děkuji. A jak my tyto slova pomohou v konverzaci s mými kolegy? No … nijak, ale hlavně, že si omylem v restauraci neobjednám páchnoucí tofu, anebo další pochoutky. Smradlavé tofu může být pro někoho sice lahůdka, ale pro většinu je to věc, které se vyhýbáme velikým obloukem.

 

Omlouvám se, ale teď už musím letět, jelikož příští týden píši test z Čínština.


Zài jiàn.